Atmosféru Veľkého piatku umocní Veľkonočný online koncert Štátnej filharmónie Košice. Pod vedením šéfdirigenta ŠfK Zbyňka Müllera sa budú môcť poslucháči ponoriť do nádhernej skladby s hlbokým odkazom. Dielo Josepha Haydna “Sedem posledných slov nášho Spasiteľa na kríži” doplní čítanie citátov zo Svätého písma a z úvah "Sedem posledných slov človeka", ktoré k Haydnovej skladbe napísal portugalský spisovateľ, držiteľ Nobelovej ceny za literatúru, José Saramago. Recitátorom bude Peter Himič a sprievodné slovo ku koncertu ponúkne Peter Katina. Sviatočný stream sa začne v piatok 2. apríla 2021 o 19:00 na facebookových stránkach a v TV telKE. Vstup na online podujatie je voľný.

 

 

Na slovíčko so Zbyňkom Müllerom

 

Dielo Josepha Haydna “Sedem posledných slov nášho Spasiteľa na kríži” je prekrásne a majestátne. Ako ho vnímate vy a čo môžu očakávať poslucháči?

 

K tomu "pøekrásné" a "majestátní" bych ještě doplnil "obtížné" a "intimní". Začnu tím intimním – pro někoho mùže být těžké pøedstavit si, že je něco majestátní a zároveň intimní, to je charakteristika poněkud ambivalentní. Toto pozoruhodné dílo ovšem skutečně zahrnuje obě tyto výrazové polohy, což ale pøesně odpovídá zhudebněné tematice – Kristus na køíži je téma svým významem a velikostí Spasitele vpravdě majestátní a v orchestru prezentované i v malém obsazení náležitými dynamikami i charakterem, napø. již úvodní takty mohou svojí rytmickou úderností evokovat zatloukané høeby... Zároveň jsou tyto plochy vystøídány hudbou intimní, která v některých částech zcela pøevažuje. Ve tom ztišení tak dostane prostor milost, smíøení, modlitba ("odpusť jim, nevědí co činí"). Zajímavá je i v takto lidsky smutném pøíběhu naprostá pøevaha durových tónin. Díky nim nese toto dílo poselství naděje, které snad letos ještě více potøebujeme. Závěrečná část, "Zemětøesení" je vpravdě šokem, poprvé se zapojí trubky a tympány. Veškeré poselství pøedchozích asi padesáti minut hudby je tak nanejvýš pøesvědčivě stvrzeno. 

 

V čom je skladba náročná?

 

Obtížnost díla, kterou jsem zmínil, je poněkud skrytá. Spočívá ve faktu, že máme pøed sebou osm podobně pomalých částí se stejnou formou. Závěrečné zemětøesení by pak nemělo mít za cíl probudit posluchače, který pøedtím usnul (i když v duchu všudypøítomných Haydnovských žertíkù, jak je to tøeba u slavné symfonie  "S úderem kotlù", si dokonce i zde nějakou takovou poťouchlou motivaci dovedu pøedstavit), ale musíme v těch všech pomalých částech hledat dostatečnou výmluvnost a využít každou pøíležitost k nějakému kontrastu.

 

Veľká noc je pre mnohých najväčším sviatkom v roku, čo znamená pre vás osobne?

 

Těch významù je víc. Já osobně nemám moc rád postní dobu. Je na mě pøíliš dlouhá a zachmuøená a i to roční období je ve znamení nedočkavosti. A ještě ke všemu ta doba vrcholí Velkým pátkem. Dlouhá doba, která končí utrpením, to snad nemùže mít rád nikdo. Ale chápu, že je asi nutná, protože kdyby nebylo utrpení rùzného druhu, zøejmě by nebylo té pravé radosti. Tím nechci øíct, že mám utrpení rád, a už vùbec ne, že bych ho někomu pøál – a to opravdové jsem zatím v životě ani nezažil. Ale nějak se mi zdá, že to tak funguje. Existují skvělé hudební pøíklady proměny bolesti v radost, a sice v dílech Antonína Dvoøáka. Poslední část Stabat Mater, Dies Irae z Requiem, nebo i závěr Rusalky – to jsou momenty, které mi pomáhají duchovně pochopit Velikonoce v pøípadě, že mi na to rozum již nechce stačit, tedy na tu oslavu pøekonání smrti. Protože to je pro mne pravý smysl Velikonoc. A když už potom konečně někdy začne to jaro, dostaví se i takový krásný lidský a veskrze pøíjemný velikonoční rozměr. Pøeji každému jejich krásné prožití tím nejhezčím a nejsmysluplnějším zpùsobem.

 

 

Zdroj:ROSSN